„Tak si nazkoušeli dostat lidi na Letnou (…). Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází,“ zaznělo mimo jiné z úst předsedy KSČM při jeho projevu na zasedání ústředního výboru této strany. Když byl později Českým rozhlasem s tímto svým výrokem konfrontován, šalamounsky prohlásil: „Stojím si za tím, že tohle se v České republice děje, a jestli za tím stojí Milion chvilek, nebo někdo jiný, je otázka orgánů činných v trestním řízení a musí se tím zabývat i v této souvislosti.“ Přeloženo do srozumitelného jazyka – co se stalo, stalo se, špínu můžu hodit na kohokoli, protože máme tu demokracii. Není divu, že představitele iniciativy Milion chvilek Filipovo nařčení rozzlobilo a uvažují o obraně právní cestou.
Nechci však spekulovat o případném vyšetřování, které by nastalo v případě žaloby proti Filipovi, nýbrž zamyslet se, kam posunula komunisty neskrývaná spolupráce s vládou premiéra Babiše. Ještě před pár lety by si žádný komunistický funkcionář nedovolil obvinit takřka veřejně občanskou iniciativu v podstatě z teroristického útoku, kterým hackerský útok na benešovskou nemocnici beze sporu je. Tím méně Vojtěch Filip, který je zkušeným matadorem domácí politiky a navíc profesí právník a muselo mu být jasné, že jeho slova, byť byla pronesena mezi spolustraníky, jistě veřejnost v krátké budoucnosti „ocení“. Komunisté jsou zkrátka stále více a více silnější v kramflecích a cítí příležitost, která už se nemusí opakovat. Drží v hrsti vládu i premiéra a sázejí na to, že část voličů, která jim přeběhla k Babišovu hnutí, se v příštích volbách pokorně vrátí, protože, kdo ví, jak celá slavná Babišova vláda, provázená jeho osobními skandály a problémy, skončí…
A to ještě mohou spekulovat o hlasech dosavadních voličů sociální demokracie, která se „spoluvládnutím“ do značné míry zdiskreditovala několikrát i zesměšnila a její budoucnost je silně nejistá.
Do karet také KSČM hraje budoucí roztříštěnost sněmovny. Že v příštích volbách přinesou středopravé strany voličům možnost volit sjednocenou pravici je více než iluzorní a sněmovna se opět v povolebním počítání poskládá z mnoha stran. Logicky tedy ani nebude jednoduché sestavit vládu s podporou nadpoloviční (o ústavní nemluvě) většiny poslanců a komunistům se naskytne možnost opět rozehrát vládní poker se stranami, které budou mít ambici vládu sestavit. Babišova vláda a koaliční poslanci museli komunistům darovat zdanění církevních restitucí a veškeré přesuny financí, navržené komunistickými poslanci při schvalování rozpočtu na rok 2020. Co budou za toleranci příští vlády požadovat komunisté v příští sněmovně, můžeme jen odhadovat. Co jim však v domácí a zahraniční politice posledních třicet let vadí, víme všichni…
Politika